Obsah
Místopis
Kováry
V údolí Zákolanského potoka se rozkládají Kováry. Na návsi stojí kaplička zasvěcená patronu rolníků sv. Isidorovi Madridskému, postavená v roce 1781, v níž se konají příležitostné výstavy.
Jižně od obce se nacházejí Kovárské stráně, které byly pro významné zastoupení teplomilných společenstev s řadou zajímavých a ohrožených druhů, v roce 1987 vyhlášeny jako zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka. Tvoří ji dvě uměle vytvořené terasy a přiléhající meze o celkové výměře téměř 2 hektarů.
Dnešní území obce patřilo do roku 1850 rakovnickému okresu, od té doby až do roku 1930 do okresu Smíchov, od roku 1930 k okresu Praha-venkov. V roce 1950 přešly obce Trněný Újezd (s osadou Zákolany) a Kováry do nového okresu Kralupy nad Vltavou. Po novém územním uspořádání byly obě obce spojeny a obec Zákolany s osadami Trněný Újezd a Kováry se v roce 1960 stala součástí okresu Kladno. Na katastrálním území Kovár leží staroslavná Budeč.
Romantické okolí Zákolanského potoka lákalo k pobytu a tvorbě žáky známé Mařákovy krajinářské školy - Ant. Slavíčka, Jaroslava Panušku, Otakara Lebedu, kteří měli v Kovárech pronajatý dům. Jejich spolužákem byl i místní akad. malíř Josef Holub.
Historie Kovár se prolíná s dějinami Budče, nejstarší dochovaná písemná zpráva o obci Kováry se uvádí kolem roku 1348, ale předtím spolu se Zákolany přináležely k hradišti Budeč snad od jeho založení a od vztahu k němu se odvíjí jejich jméno - Kováry byly služebnou osadou, jejíž obyvatelé byli povinni dodávat na budečské hradiště kovářské výrobky. V období 1850-1950 nesla osada jméno Kovary, z toho v letech 1869-1890 jen Kovar.