A PŘECE TO HOŘÍ!??

Odpady, odpady, odpady. Je jich spousta, každý den si přineseme nákup a s ním i spoustu obalů. Papírových, plastových, skleněných. Se sklem se nedá udělat nic jiného, než ho pěkně vytřídit a vložit do obecních kontejnerů na tříděné sklo. Ale co s papírem a plasty? Je nutné je nosit do kontejnerů? Vždyť doma máme takový pěkný kotel nebo kamna. Proč je nespálit?
Také doma pálíte papír a plasty v domácím topeništi? A líbí se Vám, jak krásně barevně to hoří?
Copak papír, to by ještě nebylo tak hrozné (pokud jsou to jen noviny a čisté), ale už jste někdy přemýšleli o tom, co vzniká při pálení např. PET lahví anebo PVC?

Plasty představují širokou škálu druhů, se kterými se můžeme v domácnostech setkat. Bohužel všechny bez výjimky produkují při nedokonalém spalování v domácích podmínkách látky, které lze jednoznačně prohlásit za škodlivé. Plasty jsou obohaceny různými přísadami, jako jsou změkčovadla, barviva a stabilizátory. Ty často obsahují nebezpečné těžké kovy kadmium a zinek. Při spálení plastu se těžké kovy jednak uvolní do ovzduší, jednak zůstanou v popelu. Při nedokonalém hoření vzniká jedovatý oxid uhelnatý. Ten znemožňuje přenos kyslíku v krvi s důsledkem možného udušení. Spalováním plastů se uvolňují uhlovodíky přispívající ke vzniku fotochemického smogu. Uvolňující se ftaláty mají schopnost trvale se hromadit v lidských tkáních. Tyto ftaláty jsou pro zdraví člověka ještě nebezpečnější než známé polychlorované bifenyly (PCB). Nejnebezpečnějšími plasty při spalování jsou výrobky z PVC jako novodurové trubky, podlahové krytiny, ubrusy, hadice, apod.
Hořením PVC vzniká velké množství kyseliny chlorovodíkové dráždící dýchací cesty. Dále vznikají rakovinotvorné dioxiny a jedovatý karcinogen vinylchlorid. Vzniká i plynný chlor či fosgen, za 1. světové války používané jako bojové otravné látky.
Při spalování polyamidů, které známe jako umělá textilní vlákna, vzniká nejen dráždivý čpavek, ale i prudce jedovatý kyanovodík.
Spalujeme-li nejrůznější kelímky, tácky či napěněnou izolační hmotu, mění se polystyren na jedovatý styren.
Hořením PET lahví od nápojů vznikají stejně nebezpečné ftaláty jako u PVC.
V tomto neblahém výčtu je letmo zmíněna látka zasluhující si podrobnější informaci. Jedná o skupinu sloučenin, které jsou známy pod souhrnným názvem dioxiny. Domácí topeniště používaná ke spalování toho, co do nich nepatří, jsou vůbec nejvyšším známým zdrojem dioxinů. Tyto rakovinotvorné látky jsou vysoce jedovaté. Snižují imunitu a ovlivňují hormonální systém. Nejsou vyloučeny jejich mutagenní vlivy a působení na nervovou soustavu. Dioxiny mají vysokou stabilitu a jejich koncentrace v životním prostředí naší země stoupá. Spalováním odpadu se dioxiny dostanou do vzduchu nebo se zachytí v popílku. Půdou a vodou se dostanou do rostlin a živočichů, které pak s chutí konzumujeme.
Spálením různorodého odpadu v domácích podmínkách při nedokonalém spalování vznikají tisíce různých sloučenin. O jejich škodlivosti víme velice málo nebo vůbec nic. Veškeré plasty a rovněž i guma, dřevotříska, zbytky chemikálií, léků, barev a podobné látky prostě do ohně nepatří!!!

Spalování odpadů (všech - plastů, papíru, gumy, textilií a ostatních) je zakázáno zákonem o ochraně ovzduší č. 86/ 2002 Sb. Ze zákona navíc vyplývá, že nesmí docházet k obtěžování obyvatelstva zápachem. Dalším problémem může být obtěžování nadměrně hustým kouřem.
Řešení stížností tohoto typu má v kompetenci orgán obce, kterým je obvykle komise pro životní prostředí.
Porušení povinností daných tímto zákonem může být postihováno jako přestupek nebo jako správní delikt podle zvláštního právního předpisu pokutou ve výši od 500,- do 150 000,- Kč.

Stále ještě doma pálíte plasty v domácím topeništi? A stále ještě se Vám líbí, jak krásně barevně to hoří?

- Jiří Pazdera -